• Úvod
  • Aktuálně
  • Anežka Janečková nikdy neměla auto. S atletikou ale procestovala celý svět

Anežka Janečková nikdy neměla auto. S atletikou ale procestovala celý svět

Zlín – Hodně dlouhou a velmi pestrou sportovní kariérou se může pochlubit zlínská atletka Anežka Janečková. Dvaasedmdesátiletá reprezentantka AK Zlín však zdaleka ještě nekončí. Pořád se udržuje ve výborné kondici a v posledních sezonách se pravidelně každou první sobotu v měsíci v Přílukách postaví na start zlínského dvoumílového běhu. V něm je v závodu, v němž rozhoduje poměr věku a výsledného času, už několik let mezi ženami neporazitelná.

"Narodila jsem se v roce 1947 ve Velkých Karlovicích. Už na základní škole jsem měla ráda všechny sporty. Později jsem závodila v klasickém a sjezdovému lyžování,“ zavzpomínala na dětství a mládí Anežka Janečková.

Po rozvodu v roce 1975 se s dvěma malými syny přestěhovala do Zlína a v krajském městě žije dodnes.

"Teprve až ve Zlíně jsem se ve svých pětatřiceti letech začala věnovat běhání. Zlomila mě skutečnost, že bydlím kousek od lesa. Nejdříve jsem reprezentovala zlínskou Ligu 100, a později jako veteránka AK Zlín. Dříve jsem za měsíc naběhala zhruba 150 kilometrů. Ročně jsem někdy absolvovala až 50 závodů na různých vzdálenostech od 1500 metrů až po maraton. Závodila jsem na dráze, silnici, v krosových podnicích, ale také v závodech v běhu do vrchu. Pravidelně jsem startovala ve slavných podnicích jako Běchovice – Praha, Děvín – Bratislava, Hodonín – Skalica, nebo ve Velké kunratické,“ prozradila atletka ze Zlína.

Janečková ve své bohaté a pestré kariéře posbírala i spoustu úspěchů.

"Po revoluci v roce 1989 jsem začala s veteránskou atletikou jezdit do zahraničí. Uběhla jsem 15 maratonů. Mimo jiné například v Hamburku, Londýně, nebo Amsterodamu. První maraton jsem jako první žena ze Zlína běžela v roce 1991 v Košicích. V něm jsem dosáhla času 3 hodiny a 30 minut. Devětkrát jsem se zúčastnila mistrovství Evropy veteránů. Například ve Španělsku, Itálii, Švédsku, nebo Finsku. Bojovala jsem na 8 světových veteránských šampionátech. Nejraději vzpomínám na závody v Austrálii, Jihoafrické republice a Portoriku. Byla jsem také na dvou veteránských olympiádách v Austrálii a Kanadě. Z těchto podniků jsem si pokaždé přivezla medaile. V roce 2002 v Melbourne jsem dokonce vybojovala na tratích od 1500 metrů až po půlmaraton 7 cenných kovů. Ve stejné sezoně 2002 jsem na mistrovství Evropy v německé Postupimi vytvořila evropský rekord v běhu na 2 kilometry překážek. Čas 9:02:37 je v ženské kategorii 55 – 60 let platný dodnes. Kromě toho jsem se mezi roky 1995 a 2007 zúčastnila 24 krát mistrovství České republiky. Z toho sedmi šampionátů na dráze. V nich jsem získala 17 medailí,“ vypočetla svoje největší úspěchy dvaasedmdesátiletá zlínská atletka.

Její dlouhou mezinárodní kariéru těsně po oslavě 60. narozenin ovšem v červnu 2007 ukončil vážný úraz. Při trhání třešní u rodinného domu ve Zlíně na Letné se pod ní zlomila větev a ona z desetimetrové výšky spadla ze stromu.

"17. červen 2007 si proto vedu jako druhé datum narození. V nemocnici jsem si pobyla 3 měsíce, ale trvalo 5 let, než jsem se zase vrátila k pořádnému sportování,“ svěřila se dneska už s úsměvem Anežka Janečková.

Její sportovní kariéra po velké pauze tak pokračovala dál. "Od pětašedesáti jsem ještě občas běhávala místní závody ve Zlíně a okolí, abych se udržovala v kondici. V současné době se už několik let soustřeďuji na celoroční seriál běhů na 2 míle ve Zlíně. Při nich se v Přílukách schází skvělá parta lidí, bývá výborná atmosféra a vzhledem k tomu, že se ve zlínských dvoumílových bězích výkon přepočítává věkem, tak mám na přílucké trati pořád naději na dobré umístění,“ pochvaluje neustálou chuť do sportování reprezentantka AK Zlín.

Anežka Janečková se však bavila a baví i jiným způsobem. "S mojí největší kamarádkou Libou Jurčíkovou jsme jezdívaly na zájezdy do Alp, Himalájí, nebo do Severní Ameriky. Při nich jsme v Americe s dalšími kamarády přešli přes 5 kaňonů a projeli celé západní pobřeží. Dneska pro udržení kondice dvakrát týdně cvičím ve zlínském Orlu, chodím plavat, na procházky a hlavně každý den jezdím na kole. Auto jsem nikdy neměla. Kromě toho ještě na udržení zdravého rozumu navštěvuji 3 zlínské kluby důchodců. V nich chodím do angličtiny a tanečního kroužku. A už spoustu let chodím pro obveselení tancovat do domovů důchodců ve Zlíně a okolí,“ rozpovídala se ještě Janečková.

To ji ovšem momentálně kvůli koronaviru všechno hodně chybí. "Už se nemůžu dočkat, až se zase život vrátí do normálních kolejí. Protože mi chybí i návštěvy divadla, kina, koncertů, knihovny, výstav a také cestování,“ přiznává vyznavačka vegetariánských a sladkých jídel.

"Nikdy jsem ale neměla žádnou zvláštní stravu. Nebyla jsem vybíravá a nemusela jsem se v ničem omezovat,“ upozorňuje Janečková.

Tu ještě mrzí, že se neuskuteční její plánovaná letní dovolená v Itálii.

"Doufám, že se podívám alespoň do Krkonoš. A samozřejmě na chalupu do Velkých Karlovic. A tam si pořádně popovídáme se sestrou a její rodinou, kamarády a známými. A také, že si na Valašsku zajdu do lesa a budu pracovat na zahrádce. To jsou další moje srdeční záležitosti,“ těší se na letní měsíce Anežka Janečková.

Lubomír Hotař